Nechci nevěru!Chci lásku! 8 díl

29. května 2010 v 19:26 | peggig |  Nechci nevěru!Chci lásku!
Zase se probouzím do dalšího letního dne. Zachvíli budou prázdniny, takže mi nezbývá nic jiného než pomalinku plánovat oslavu narozenin. "Koho asi pozvu?" Ležím si v posteli s bločkem a propiskou... přemýšlím. Začnu si malovat srdíčka, jelikož nejde nepomyslet i na kluky. "Komm und rette mich.." rozeřve se mi telefon. BILLLLL.... J : "Halooo?" B: " Ahoj beruš už jsi vzhůru?" J: " Diky Tobě jo.." B: (uchechtne se) "Tak to promiň" řekne vážným hlasem. J:" V pohodě... co že voláš?" B:" Dneska sraz u tebe v 15:00 jo? teším se pa" a položí mi telefon. Ani se nezeptá jestli nemám jiné plány! Vylezu z postele a štráduju si to do koupelny. Tam se pěkně naložím do vany plné pěny a nasadím si sluchátka.

DOPOLEDNE
Vylezu z koupelny když si připadám aspoň trošku k světu upravená. Dneska má ke mě přijít Sábča s Klárkou. V Německu je dneska nádherný den, venku snad 30° . Nejraději bych vylezla někde na bazén... Uvidíme co s holkama podnikneme. Najednou slyším zvonek. " TO JSOU URČITĚ HOLKY JDU TAAAM!!" Křičím a letím ze schodů. Máma se mi jen směje a říká, že jsem jak puberťák. Nezajímá mě to.

S HOLKAMA
Vyrazili jsme do města.Tomu krásnému počasí se nedalo odolat.Je opravdu příšerný teplo, takže jsme skončili u stánku se zmrzlinou. Sába s klárkou si suprově rozumí. Z toho mám opravdu radost.Najednou mi z ničeho nic zvoní telefon. J:"Halóó?"T:" Kde vězíííš?" J:" Ve městě" T:" aha.. no já jen,že už je 15:05 a ty nejsi doma..." J:" Ježiši! Hned sem tam.." položím telefon a letím dom.Holky spolu zůstali ještě ve městě a já přemýšlím jak vysvětlím svůj opožděný příchod.Jdu si městem,kolem projíždí auta a chodí lidé. Je to tu nádherný! Zasním se. Ani si neuvědomím, že jsem už kousek od našeho rodinného domu.Na okraji silnice stojí Tomovo auto.Jakmile mě uvidí vyleze z auta. Podívá se na mě divným pohledem. J:"Promiň... s holkama jsme úplně zapomněli kolik je hodin.." T:" To je v pohodě..tak jedeme?" Přisednu na sedadlo spolujezdce a odjíždíme.

NA TAJNÉM MÍSTĚ
"Kam to vlastně jedeme??" Snažím se dostat z Toma. T:"Na moc tajné místo tady v Německu.." J:"Jo aha...a to?" T:" (uchechtne se) " J:" Něco k smíchu?"Hodím po něm nechápavý pohled.Mlčí. J:" Fajn jak chceeeš..." Snažím se ho vyprovokovat k odpovědi. T: " (zakření se) " Už mě to vážně štve.. pořád se mi jen směje.Nejraději bych po něm něco mrskla, ale bohužel v autě nemám co. Nasadím si sluchátka a pařím Take me on the floor. T:" No tak Niki..." Položí mi jeho ruku na moji nohu.Nechápavě se podívám na jeho ruku a poté na něj. J:" Spletl sis moji nohu s řadící pákou?Zařaď kámo" ( uchechtnu se) ..T: " Celá ty.." Netrvá dlouho a přijíždíme k bílému prosklenému domečku."Tak jsme tady.." Řekne Tom. Vystoupím z auta a rozhlížím se kolem. Ten na nic nečeká a jde dovnitř. Tak fajn jdu za ním. Za krátkou dobu pochopím, že se jedná o jejich nahrávací studio v Magdeburku.Všude je to jen samé ocenění Comet, Bambi a pod.Stojím uprostřed místnosti. T:" Počkej prosimtě tady.. " Sednu si na sedačku poblíž. Tom odchází do jednych ze tří dveří. "COŽEEEE CO TO MÁÁÁ ZNAMENAAT?!!! " Slyším křik Toma. Okamžitě tam běžím. Vběhnu do místnosti kde stojí v šoku Tom a křičí. Oba jsme nachytali Billa s nějakou courou jak se s ní líbá. "NIKI POČKEJ JÁ TI TO VYSVĚTLÍM..." Křičí na mě Bill a snaží se mě zastavit. Stéká mi slza po tváři. "TY DĚVKAŘI JEDEN! JAK SEM SI MOHLA MYSLET , ŽE TY A ..." Uteču pryč. Bill se mě snaží zastavit ale Tom ho zastaví. T:" Jak si mi to mohl udělat brácha?!Já ti věřil, že moji holku necháš a ty místo toho..." Odejde..Sedne do auta a asi mě jede hledat. Jsem naivní NESNÁŠÍM BILLA KAULITZE! Nechci o něm už nikdy slyšet! Běžím po ulici ani nevím kam. Oči mám plné slz , že na cestu nevidím. Najednou slyším blízko mě troubící auto..nestačím už ale uhnout..."NEEEEEEINNN!!"Zaslechnu ještě v dálce Tomův hlas.Poté usnu.

O 14 HODIN POZDĚJI
Probudím se v nemocnici.Vše mě bolí.Kolem je to jen samá hadička a pípací přístroj. Uvědomím si, že někdo svírá moji ruku. Kouknu se a vidím Toma jak bezmocně leží u mé postele. J:"T-O-M-E?" Snažím se promluvit,ale nemohu mluvit moc nahlas. T:" Niki? Panebože ty ses probudila!" Obejme mě. "Strašně mě to mrzí..nechtěl jsem aby to tak dopadlo...." J:"To je v pohodě Tomi...Ty za nic nemůžeš..neměj výčitky" Usměju se na něj. T:" Skočím pro doktora,že jsi se už probudila.. hned jsem zpátky.."Ten mě vyšetří a řekne , že pokud vše bude v pořádku tak mě za týden propustí. S tímto odejde.Tom si vezme židli a sedne si znovu k mé posteli. J:" A co Bill?" Optám se. T:" Brácha... no (podívá se z okna)" J:" Je s ní?" T:" Jo je.. No nic musím valit na zkoušku tak se opatruj a slib mi, že budeš silná" J:"Slibuju" Líbne mě na čelo a odchází.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti příběh?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama