What I wants ? 1.díl

28. srpna 2011 v 20:40 | peggig |  ♥ What I wants ? ♥
Sedím v parku na lavičce celá začtená do své nové knihy Ghostgirl . Na uších sluchátka a poslouchám melodickou hudbu, která mi nenarušuje poklidné čtení. Stín odráží sluneční paprsky na řádky papírů pevného svazku knihy , kterou držím pevně v rukou. "Promiň myslím , že ti něco upadlo ... " Najednou zaslechnu podivný ale vcelku příjemný hlas. Odkloním svůj pohled od čtení a sjedu si osobu, která předemnou stojí. Padající prameny černých vlasů mu spadají do očí , které má obmalované černou tužkou na oči . Kontrastu dodávají černé stíny. Ruce zaražené v kapsách plné různých náramků a boty spadající pod styl convers. Toť osoba, která se semnou dala do řeči. Ohnu se a hledím na chodník. Leží tam medajlonek. Zvednu ho a držím pevně v dlani. " Děkuju moc " Odpovím klučinovi , který na mě nechápavě zírá. " Nemáš zač .. " Odsekne mi a odchází si poklidnou chůzí pryč.
Rozevřu dlaň . "Medajlonek ve tvaru srdce" pomyslím si. Ale polovina z něj chybí. Dám ho do kapsy a čtu si dál Ghostgirl.

Abych se vám ale nějak představila a i vy si dokázali mě nějak představit . Jmenuji se Wendy, Nejsem sice moc velkého vzrůstu , ale to podle mě ani nějak moc není podstatné. Nosím kaštanově hnědé vlasy s padající ofinkou přes levé oko. Černě orámované oči tužkou a jen zlehka růž na tvářích. Je mi 19 let a studuji střední školu zaměřenou na práva v oboru právní asistentka.
Musím jít v krocích mé rodiny. Táta velký právník , máma soudkyně... a nikdo se neptá na to, jestli mě to baví a nebo ne. Já bych raději něco víc uměleckého. Vždy jsem měla sen.. a říkala si " Wendy , tohle se ti jednou splní rozumíš?" a jak to dopadlo? Studuju něco co nechci. Přepnu hudbu ve své mp3 na Fall to pieces od Avril Lavigne. Zaklapnu knížku,schovám do tašky kterou mám přes rameno a jdu si to parkem neznámo kam.Po pár metrech zahlédnu přesně toho klučinu co semnou mluvil.Sedí zdrceně na lavičce a pozoruje špičky svých bot , které má opřené o patník chodníku. Zastavím se."Mám si s ním promluvit a nebo ne?" honí se mi hlavou myšlenky. Nakonec se přeci jen rozhodnu pro ANO. Nadechnu se a vykročím pravou nohou vpřed. "Eh..promiň... jááá..." odmlčím svůj koktavý projev. " Jen se klidně posaď..." Odpoví mi a krapet se posune opodál."Stalo se ti něco?" Nedá mi to se nezeptat. "Ne nestalo nedělej si starost.." Odsekne mi. J: " Promiň,ale..." K:"Ale co? Nikdy jsi neměla jen tak depku?! " Zvýší na mě hlas.
 

Zdrawííím

28. srpna 2011 v 20:06 | peggig |  Ode Mě pro Vás :o))
Ahojky lidi !! :)

Ano musím se přiznat , že jsem to tu krapet zanedbala a pauza byla dosti dlouhá . Prázdniny končí a škola se blíží , ale to nevadí . Vždycky když se chce tak se najde nějaká ta chvilka abych sem něco hodila . No alespoň se o to pokusím a pokud mi to budete vracet svými komentáři tak budu jedině ráda . :))

Takže dnešním večerem jsem se rozhodla pro rozepsání nového příběhu takže se určitě máte na co těšit a nějaký ten new design by taky nebyl špatný . Popřemýšlím o tom .

Tak jo mějte se kwááásně papa vaše Peggy

Co nebo kdo je to Gothic ?

5. února 2011 v 18:41 | peggig |  GoThic

 Každý bere gotiku trochu jinak. Někdo jako styl hudby či oblékání, někdo jako životní filozofii...
Gothic je způsob života, způsob myšlení, cítění, hudby, umění, oblékání, líčení... Gothic lidi spojuje záliba v temnu i když ona to záliba není tak docela, je to spíš naše součást, je to druh depresivní, temné poezie, je to temné umění s nádechem smrti, jsou to pocity, myšlenky, názory...
Slovo Gothic pochází z anglického ghost-duch, ale původ tohoto slova sahá až do daleké historie, kdy vznikl jeden z Germánských kmenů ;Vizigóti. Potom se slovo gothic užívalo jako označení barbarů a nakonec jako název středověkého slohu.
Většinou lidé náš pohled na svět nechápou, zdáme se jim být šílení nebo dokonce úchylní. Také o nás kolují různé nepravdivé pomluvy, jako že jsme například satanisté se sadomasochistickými sklony či snad nekrofilové. A to všechno jen kvůli tomu, že chodíme celí v černém a nebojíme se smrti.
Gothické hnutí vzniklo ve Velké Británii a tam je taky Gotiků nejvíce. V ČR jich je jen asi 400. Lidi, co si na ně jen hrají, nepočítám.
Gothika je způsob jak být sám sebou, ale neříkám, že jen jediný. Je to způsob nalezení krásy v tom, co ostatní považují za strašné a smutné.
Všichni Gothici nejsou stejní, ale většinu vlastností a zálib máme společných. Máme rádi hřbitovy, protože vnímáme smrt jako přirozenou součást života. Také máme často deprese a někteří Gothici je řeší sebepoškozováním. Většina z nás chodí převážně v černé barvě a poslouchá podobnou hudbu jako rock nebo metal.
Gothici mají také jednu ůžasnou schopnost a to brát lidi se svými klady i zápory. Jako většina normálních lidí nesnášíme povýšenost a přetvářku. Také se nám příčí lidé, kteří si na Gothiky hrají jen proto, aby se zviditelnili a mluví o goth stylu a přitom mu vůbec nerozumí.
Také bych chtěla vyvrátit fámy o tom, že Gothici jsou jen blázniví puberťáci. Podle lidí jsme blázni, trpíme depresemi a jsme pořád na dně, máme zálibu v černé barvě, v depresivních obrázcích a poezii a v podivně temné hudbě. V noci se vydáváme ven, chodíme na hřbitov a fascinuje nás nadpřirozeno a smrt...V podstatě to je pravda, ale nám se nezdá, že děláme něco jinak, něco šíleného. My prostě takto žijeme a vyhovuje nám to.
Na závěr bych chtěla jen napsat, že ten kdo není Gothik tento článek asi úplně nepochopí, ale Ti co znají aspoň nějakého Gothika, možná lépe pochopí jeho svět...
 


♥ I´m OK ♥

30. prosince 2010 v 18:42 | peggig |  ♥ I´m OK ♥
Bylo mi 14 let když jsme se viděli poprvé.Uběhlo dlouhých 5 let,  a řekla bych, že se nic až tak nezměnilo. Navštěvuji střední školu a po její dokončení chci odjet do ciziny. Co je důvodem? To je nejspíš všem jasné... ON. Uběhlo už dlouhých 9 měsíců kdy jsme se viděli naposledy, ale na ten den nikdy nezapomenu.

O 9 MĚSÍCU DŘÍVE

"Néé prosím nehaž too .." .."Jinak coooo? budeš se mooc zlobiit?" ... "AU! .. Tak počkej teď ti to nandám zase jáá!! " Křičíme po sobě s Billem na jeho oslavě narozenin. Možná se divíte nebo nechápete o co tu jde, a tak vám to alespoň trochu přiblížím. U rodiny Kaulitz se stala tradicí dortová válka. To o čem je tu řeč, je dort který přímo letěl na Billa a rozpleskl se mu na tričku.Když vidím tu skvrnu, kterou dort způsobil tak raději vemu nohy na ramena. "To ti jen tak neprojde!!! " Rozběhne se za mnou s křikem Bill.Vyběhnu na zahradu kde se mi začne pod nohy sice motat Scotty , ale nějak se mu snažím vyhnout. Mám štěstí v tom, že je maximálně zamilovaný do Billíse takže jakmile ho spatřil okamžitě na něj skočil a srazil ho k zemi. Chudák Bill si v tý rychlosti vlepil dort,který držel v ruce do obličeje a je teď celý čokoládový.Otočím se a začnu se při pohledu na něj smát.Druhým důvodem proč jsem se začala smát byl kolem procházející Tom. "Tyo brácha tys tomu dal.. takhle Tě doběhnout holka?Hmm to teda velká čest Sááro! " Křičí po mě Tom a se smíchem odejde do domu.Opět svůj pohled odvrátím k Billovi.Přijdu za ním a pomůžu mu vstát z trávníku, na kterém sedí a Scotty mu olizuje čokoládu z obličeje.Za celou tu oslavu mám spoustu krásných vzpomínek a zážitků s Kaulitz klukama. Když by měla padnout řeč zase chvíli o Tomovi a o tom jak on si užíval oslavu taktéž jeho narozenin, tak musím uznat , že on to nějak extra neprožíval. Raději si s klidem počkal do večera a potom vyrazil do clubu za nějakýma těma holčinama. Jak on říká : " JO TO JE MOJE " , tak to je opravdu jeho .

Nový rok - Nový začátek

27. prosince 2010 v 16:29 | peggig |  News :o]
Zdravím všechny fanynky a fanoušky Tokio Hotel ! 

Dlouho tu nebyl žádný článek a tak doufám, že jste si pořádně a naplno užily Vánoce .

Doufám, že Vás nezastihl žádný předvánoční stres a schon nákupů, a užíváte si to báječné vánoční cukroví, pohádky v televizi a volno se svou milovanou rodinou a přáteli.

Jak už to chodí tak jsem se dnes  rozhodla, že udělám nový design blogu . Blíží se Nový rok a tak si myslím, že je to volba zvolená v dobrou chvíli a bude se to hodit .

Tak ještě jednou chci všem popřát krásný Vánoce , užijde si to volno, které teď máme a předem hezký rok 2011 !! :-)))  

Tokio Hotel na coveru Vogue L'uomo říjen 2010

29. září 2010 v 16:30 | peggig |  News :o]

Dvojčata Bill a Tom Kaulitzovi z kapely Tokio Hotel zdobí cover říjnového 2010 vydání Vogue L'uomo.
21leté superstar se stěhují z Německa do Los Angeles, aby byli blíže jejich managerovi a producentovi Davidu Jostovi, aby tak mohli lépe psát písně, podle oznámení německého časopisu.
Níže je backstage video z focení, které se konalo v Palazzo Biscuri, zámku postaveného v 18.století na Sicílii, Itálie.



Tokio Hotel na focení: model, morous

29. září 2010 v 16:25 | peggig |  News :o]

Bill a Tom na obálce "L'uomo Vogue".
Když dojde na objevení se na červeném koberci, Bill a Tom Kaulitzovi (21), dvojčata slavné kapely Tokio Hotel nemůžou být více rozdílní. A dokonce i na focení takového časopisu jsou role jasně viditelné mezi kluky.
Tohle se stalo na focení pro obálku říjnového čísla "L'uomo Vogue", italské verze "Vogue" pro muže, kde oba dělají to nejlepší!
Jeden je naprosto perfektní v pózování, ten druhý je modelový morous
Jako vysoce módní model je Bill Kaulitz - extrémně elegantní/drahý oblek, v bílém triku s motýlkem a botách z hadí kůže na vysokém podpatku - položený na stole, zatímco jeho druhá ruka je na jeho boku.
Make-up s tmavě nalíčenýma očima je tak tmavý a extravagantní. Jeho vzhled: úžasný.
Jeho dvojče Tom jednoduše zvládá práci modela volněji. Pohybuje se do bočních modelových póz a na fotce natahuje nohu.
A dokonce ve "Vogue", který je známý za svoji drahou, vzácnou módu, se nevzdal svého cool volného stylu, nosí stále volné džíny a velké bílé tenisky. Jeho vzhled: zdůrazňuje obyčejnost a je extrémně cool.

source (c) Bild.de

Sbohem Německo

29. září 2010 v 16:23 | peggig |  News :o]
Sbohem Německo! To není jenom jméno TV dokumentárního seriálu - tohle je taky nové motto Tokio Hotel dvojčat Billa a Toma (21). Stěhují se v listopadu do Los Angeles. Co tam budou dělat? Jejich producent David Jost žije v Kalifornii více než rok. Budou tam spolu pracovat na nových písních. Ale nebojte se, Bill a Tom se vrátí zpátky. David to potvrdil: "Stále si ponechají dům v Německu." Puuuh!

Mocinky děkujuu :-* !!

28. září 2010 v 20:18 | peggig |  Ode Mě pro Vás :o))
Ahojky... tak píšu Vám první takový offic vzkaz... Chtěla bych Vám v něm mocinky moc poděkovat za návštěvnost a komentáře , které mi tu píšete. Děláte mi tím strašnou radost a aspoň vidím , že to co dělám má nějaký výsledek. Také jsem velice ráda za všechny, kteří mi nabídli spřátelení blogu. Pokud máte ještě někdo zájem tak budu jedině ráda a moc ráda s vámi blogy spřátelím . Stačí se jen vyjádřit. Tak to je pro dnešek asi vše. Takže se mějte hezky

Čaulitz ... Vaše Peggig :-* :-))

Kam dál